Stavba slouží jako depozitář pro Východočeské muzeum v Pardubicích. Svým umístěním a tvarem se začleňuje do stávajícího souboru budov, a přestože je pouze dvoupodlažní, dodržuje výškovou hladinu i takt okolních staveb. Objekt ve tvaru jednoduchého kvádru je obložen cortenovým plechem. Připomíná tak obří zapomenutou patinou poznamenanou šperkovnici. Tři strany fasády jsou prosty jakýchkoliv otvorů. Vstup je krytý a umožňuje propojení s okolními budovami.

Hlavní náplní depozitáře je bezpečné uložení sbírkových předmětů pro další generace. Depozitář je rozdělen na několik funkčních částí. Probíhá zde příjem nálezů a dědictví, které dále projdou karanténou, dekontaminací a ošetřením a následně jsou uloženy v jednotlivých místnostech depozitáře dle jejich druhu.

Kromě mimořádné energetické úspornosti a využití moderních technologií, jako je rekuperace a tepelné čerpadlo umístěné na zelené extenzivní střeše, je zde využito i recyklovaných a šetrných materiálů. Namísto běžného kameniva pod základovou deskou byl použit recyklát z jiné demolované stavby. Vnitřní vrstvu obvodového pláště tvoří nepálená cihla, jejíž výroba je, v porovnání s jinými materiály, energeticky velmi nenáročná a hliněná omítka. Kombinace těchto materiálů přináší velkou akumulační kapacitu tepla a vlhkosti a díky tomu dokáže pomoci snižovat výkyvy teploty a vlhkosti, které jsou pro uložení sbírkových předmětů zásadní.